Kybernetický útok, chyba umělé inteligence, nová legislativa nebo geopolitické napětí. Rizika, kterým dnes firmy čelí, se rychle mění – a často přicházejí z oblastí, které ještě před několika lety stály na okraji zájmu. Jaká rizika budou řešit podniky v roce 2026?
Barometr rizik Allianz již 15 let sleduje největší hrozby pro podniky po celém světě. Nejnovější průzkum vychází z odpovědí 3 338 odborníků na řízení rizik a pojištění z 97 zemí. Výsledky potvrzují jeden zásadní trend: největší podniková rizika se stále více přesouvají do digitálního a regulatorního prostředí.
Top 10 podnikových rizik pro rok 2026
- Kybernetické incidenty - Největší globální riziko již pátý rok po sobě. Ještě před deseti lety byly kybernetické útoky až na osmém místě. Dnes představují největší hrozbu pro firmy všech velikostí.
- Umělá inteligence (AI) - S rychlým rozšiřováním AI roste i množství nových rizik – od chyb algoritmů přes odpovědnost za škody až po zneužití dat.
- Přerušení podnikání
- Změny v legislativě a regulaci
- Přírodní katastrofy
- Klimatické změny
- Politická rizika a násilí - Největší obavy vyvolávají války a geopolitické napětí, následované občanskými nepokoji či terorismem.
- Makroekonomický vývoj
- Požár a exploze
- Vývoj trhu - Odborníci upozorňují i na možné přehřátí technologického trhu, zejména v oblasti umělé inteligence.
Kybernetické útoky už zasahují i veřejný sektor
Příklady z praxe potvrzují, že kybernetické riziko není pouze teoretické.
V březnu 2026 například kybernetický útok ochromil městský úřad v Jemnici na Třebíčsku. Úřad byl mimo provoz dva dny a podle starosty Pavla Nevrkly dosáhla škoda přibližně 600 tisíc korun.
Terčem hackerské skupiny se stala také Slavia pojišťovna. Útok se týkal pouze malé části klientů. Zhruba 22 GB dat souvisejících s likvidací pojistných událostí bylo předmětem zájmu útočníků, přičemž pojišťovna uvedla, že většina klientů byla ochráněna jejími bezpečnostními systémy.
Nová legislativa: odpovědnost za vadné výrobky
Nová směrnice EP a Rady (EU) 2024/2853 o odpovědnosti za vadné výrobky (PLD).
Od 9. prosince 2026 vstoupí v účinnost nová evropská směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky, která bude promítnuta i do českého občanského zákoníku.
Cílem novely je zajistit lepší fungování vnitřního trhu, volný pohyb zboží, nenarušenou hospodářskou soutěž a vysokou úroveň ochrany zdraví a majetku spotřebitelů, zejména:
- aby pravidla odpovědnosti lépe odrážela povahu a rizika výrobků v digitálním věku a v prostředí oběhového hospodářství,
- aby vždy existoval subjekt se sídlem v EU, který může nést odpovědnost za výrobek, i pokud výrobce nebo dovozce nemá sídlo v EU,
- aby bylo ve složitých případech zmírněno důkazní břemeno poškozených,
- aby byla posílena právní jistota sladěním směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky se směrnicí o bezpečnosti výrobků.
Mezi nejdůležitější změny patří:
- Rozšíření definice výrobku o software, aplikace, AI systémy a digitální služby.
- Nové odpovědné osoby – kromě výrobce mohou odpovídat také poskytovatelé digitálních služeb nebo distributoři v EU.
- Zmírnění důkazního břemene pro poškozené v technologicky složitých případech.
- Možnost prodloužení odpovědnostní lhůty až na 25 let, pokud se škoda projeví později (např. zdravotní poškození).
- Rozšíření definice škody, nově například i o ztrátu či poškození dat.
Firmy dnes čelí rizikům, která jsou složitější a méně předvídatelná než kdy dříve. O to důležitější je mít správně nastavenou ochranu, která pokryje nejen tradiční škody, ale i nové digitální a legislativní hrozby. Nenechávejte nic náhodě a obraťte se na naše profesionální poradce - pomůžeme vám nastavit pojištění tak, aby vaše podnikání zůstalo v bezpečí.
Zdroje:
Foto: Freepik



